Následuj Lásku

Jít za tím, co opravdu milujeme, chce někdy ohromnou dávku vnitřní síly. A taky odvahy k rozhodnutí odpoutat se, poslouchat svoji intuici, vyjít z davu a dovolit si udělat první krok k naší individuální (a často ještě nikým jiným neprošlapané) cestě. A ještě víc síly a odvahy to chce, abychom tohle rozhodnutí ustáli a důvěřovali si natolik, abychom se nikým a ničím nenechali stáhnout zpátky na bezpečnou cestu jistot. (To si totiž často hlavně naši nejbližší můžou přát.) Protože jakmile se na tuhle NAŠI cestu vydáme, přestože kolem sebe máme rodinu a přátele (kteří ale tuhle naši cestu neznají), stane se to, že půjdeme sami. Stane se i to, že místy budeme mít pocit, že jsme si toho na sebe naložili moc a není kdo by nám s tím pomohl. A že nám z toho bude fakt smutno. Ale nezastavíme-li se, pochopíme, že takhle to musí být. Že musíme jít sami, protože tahle cesta je jen o nás. O naší práci, úsilí, objevování a tvoření… A pokud začínáme být po čase na té trnité cestě nesví z toho, že ještě nepřichází výsledky a velký odměny od Vesmíru, jednoduše to pusťme, s plnou důvěrou pokračujme a vězme, že to, co dáváme, se nám zákonitě (dřív nebo později) vrátí. Protože… teď už k důležitosti té Lásky… Kamkoli jdeme a naše srdce hoří Láskou, duše plesá Radostí a nám to všechno prostě dává smysl… nemůžeme nebýt správně a vesmírný odměny nemůžou nepřijít. Dokud jdeme s Láskou, jdeme správně. Ona nás nikdy nemůže vést špatně. Takže si tu neznámou cestu užívejme, uvědomujme si náš růst, očekávejme šťastný konce… a těšme se na další vyzývavý začátky. :)